4. 1. 2013
Zebroid je kříženec zebry a koně (i ponyho), nebo osla. Kombinace pohlaví rodičů je většinou jako u mulů (samec osla a samice koně), ale velmi vzácně se může objevit i „zebra-mezek". Čeština pro různé varianty křížení nemá názvy (zebroid je nadřazený pojem), a proto se používají názvy anglické.
zebra (samec) + klisna = zorse, zebrule
zebra (samec) + pony (klisna) = zony
zebra (samec) + shetlandský pony (klisna) = zetland
zebra (samec) + oslice = zedonk, zeedonk, zonkey, zebronkey, zebadonk
zebra (samice) + osel = zebret, zebrinny
zebra (samice) + hřebec = hebra
4. 1. 2013
Yorkshire Coach Horse
Yorkshire je největší hrabství Velké Británie, rozkládající se na jejím severním pobřeží. Z této oblasti pochází yorkshirský kůň, kterému se také jinak říká „poštovní" či „kočárový", dle jeho nejčastějšího využití.
4. 1. 2013
Původ a historie
Specifické podmínky nejmenšího kontinentu vedly k tomu, že všichni australští koně vznikli z dovezených plemen nebo i nečistokrevných pracovních koní, kteří měli nejrůznější původ. V roce 1798 byli do Austrálie dovezeni první koně z jihoafrického Kapska. První australský typ jezdeckého koně vznikl z arabů a plnokrevníků, kteří byli do Austálie importováni ještě v první polovině 19. století. Tento jezdecký kůň byl v tedy podstatě vysoce kvalitní angloarab.
4. 1. 2013
Název Vjatka nepochází ze slova jatka, jak by si citlivější povahy možná mohly myslet :-) Zeměpisný původ tohoto plemene se totiž váže k oblasti, kde se zdržoval ugrofinský kmen Udrmutů, a to k řekám ve východní Evropě - Kamě a Vjatce.
4. 1. 2013
Původ a historie
Ve východní Prusku, které od 13. století ovládal řád německých rytířů, byli chováni koně, z nichž byl o několik století později vyšlechtěn trakénský kůň. U tohoto plemene se bezezbytku naplňuje chovatelský ideál všestranného sportovního koně.
3. 1. 2013
Původ a historie
Shirský kůň pochází z Anglie. Své jméno plemeno pravděpodobně dostalo díky Jindřichu VIII., který tohoto koně pojmenoval podle hrabství, ze kterých plemeno pocházelo („the British midland shires"). Za vznik plemene však pravděpodobně vděčíme jinému panovníkovi. Byl jím Vilém Dobyvatel (1028 - 1087), který v normanském záboru Anglie (1066) zvítězil v boji o anglickou korunu a přivezl do Anglie normanskou architekturu a zvyky, mimo jiné i tzv. Velkého koně.
3. 1. 2013
Původ a historie
Rocky Mountain Horse pochází z Kentucky v Appalačském pohoří v Coloradu, jeho předkové byli ale dovezeni ze Španělska. Jeho název je odvozen od pohoří Rocky Mountains v Coloradu, do Kentucky se dostal koncem 19. století díky stěhování obyvatel z Rocky Mountains do Virginie. Po cestě zanechali několik hřebců v Kentucky, kteří se stali oblíbenými pro svou pracovitost a nenáročnost. Obyvatelé Kentucky je začali křížit s místními klisnami, pro které byl typický mimochod.
3. 1. 2013
Plemeno quater horse je známo především pro svou inteligenci, laskavost, agilitu, a atletické schopnosti v různých disciplínách. Původně si jeho předchůdce britští kolonisté v 17. stol. oblíbili pro jeho schopnost běhat rychleji, než kterékoliv jiné plemeno na čtvrt míle (odtud jméno Quater).
3. 1. 2013
Původ a historie
Koně dorazili na americký kontinent roku 1519 spolu se španělskými dobyvateli. Byli mezi nimi snad i nejdávnější předci dnešního paint horse, barevného či strakatého koně. Během staletí se v Americe zdivočelí koně přirozeně a nerušeně křížili. Mezi divokými mustangy se tak zcela běžně objevovali i strakatě zbarvení předchůdci dnešního paint horse. Ti byli velmi oblíbení jak u indiánů, tak u bledých tváří, a to díky svým povahovým vlastnostem a fyzickým předpokladům, které z nich učinili nepostradatelné pomocníky při osidlování severní Ameriky, dokud je ovšem nevytlačil rozvoj techniky, který byl v Americe obzvláště bouřlivý a který také přinesl obecně známý důsledek radikálního úbytku koní.
3. 1. 2013
Původ a historie
U zrodu plemene Orlovský klusák stál kníže Alexej Grigorjevič Orlov. Od tureckého sultána získal bílého arabského hřebce jménem Smetanka a připustil jím dánské, holandské, meklenburské a arabské klisny. Roku 1788 přesunul svůj chov do nového hřebčína Chrenovoje, kde za pomoci vedoucího chovu V. I. Šiškina pokračoval ve šlechtění nového plemene.